2. 6. 2016

Prečo sa bojím povedať, že som blogerka

"Weblog - webové sídlo, ktoré umožňuje registrovaným užívateľom publikovať svoje názory, skúsenosti a pod. k určitým témam. Autor sa nazýva bloger."
"Bloger - osoba uverejňujúca články na weblogu." 

Sedí. Aj na mňa. Aj na 10-ročnú Aničku. Obe publikujeme pravidelne, možno Anička s menšími pravopisnými chybami, no robí čo ju baví. I keď ľudia sú presvedčení, že možno by mala radšej ísť na pieskovisko ako zasypávať nás radami o tom, ako vyzerá jej denný make-up. Možno majú pravdu a možno nie. Sme starší, vidíme veci inak. Keď sme my mali desať, toľko blogov nebolo. Na Slovensku možno vôbec. Tak Aničku nechajme.

Viac ma však zaujíma, kedy nastala tá zmena, že si ľudia začali vytvárať blogy tak rýchlo ako kupovať neónové tričká pred pár rokmi?    

Ja neviem. A neviem či to vôbec niekto vie a prečo sa to vôbec deje. Možno je to len tá túžba preraziť a živiť sa niečim, čo nestojí tak veľa energie ako drieť 12 hodín za pásom vo fabrike alebo operovať 20 hodín. Nepotrebujete na to školu. Len čas a peniaze. 

My všetky, čo máme blog dlhšie a stále sme akoby v začiatkoch, pri predstave, že by náš blog mohol aj prinášať nejaký prospech (peňažný) len nemo hľadíme do budúcnosti. My sme si možno s tým úmyslom nezakladali blog a aj keď áno, po čase nás to prešlo. Robíme to pre zábavu. Konkrétne ja sa snažím nejak rozosmiať ľudí, nejak ich zaujať aby sa pobavili, potešili. 

Viete, blogovanie ma čím ďalej prestáva baviť a to len preto, lebo ľudia majú predsudky voči nám. Neviem čo je také strašné na tom mať blog. Prečo sa z nás všetci vysmievajú? Nerozumiem tomu. Bojím sa niečo pridať na svoju facebookovú stránku, pretože čo ak to uvidia moji spolužiaci a budú sa mi smiať? Bojím sa niečo pridať ohľadne blogu na svoj osobný instagram, pretože zase čo ak to uvidia oni?

Tento svet je divný. Ľudia sú divní. Nečítajú váš blog, ale aj tak vás odsúdia ako "blogerku".   
Ja nie som blogerka. 
Neviem si takto hovoriť.
Možno by to bolo iné, keby ľudia nevnímali všetkých blogerov v rovnakom svetle.

No tento blog mám rada. Rada tu pridávam, rada čítam komentáre a hreje ma pri srdiečku, keď vás môj článok pobavil. 
Nesprávam sa namyslene, netvárim sa, že som populárna, keď nie som, som to len ja a píšem si tento blog

Tak prečo sa tak bojíme?

Ale tak ak máš s tým problém, že som "blogerka" a mám blog, tak si naser.

Love & Peace,
Čuks.

21 komentárov:

  1. Já původně zakládala svůj blog s tím, že bude navždy anonymní a nikdo ho nenajde. Jako těch x předchozích (s kterými jsem to ale nemyslela tolik vážně, snad každý měl blog o grafice nebo celebritách :D). No ale pak mě to přestalo bavit, protože jsem chtěla být otevřenější mým čtenářům. A tak jsem si na blog hodila fotku. Pak jsem začala přidávat příspěvky na facebook...a nakonec jsem si nastavila na svůj osobní profil adresu mého blogu. Spousta lidí ho našla už předtím, někteří asi až potom. Ale co je hlavní...všichni, kteří můj blog našli ho komentovali pozitivně. Nikdy se mi nestalo, že by mi někdo psal něco nepříjemného ohledně blogu (z mých známých, spolužáků, spolupracovníků atd.). Takže naštěstí mám kolem sebe lidi, kteří mě v tom podporují a nebo naopak ty, které to nechává úplně chladnými. Ale myslím, že skoro každý z mého okolí už ví, že ten blog mám :)

    OdpovedaťOdstrániť
  2. Já jsem vedla blogy již od základky, zhruba od 7-8 třídy hádám, v té době to byl hrozný hit a nedělo se to, co se děje teď. Tehdy bývaly blogy hodně uvolněné a dělalo se to většinou pro zábavu. Na střední, se svým dalším blogem jsem se absolutně nikomu nechlubila (nebylo ani moc čím :D), také jsem se bála, že ho někdo objeví. No a od vysoké vedu blog, který mám teď a jsem díky němu vážně šťastná. Dělám to, co miluji a už nějak neřeším, jestli si ho někdo z lidí, které znám, přečte, protože se za něj nestydím a navíc je v této době blogů tolik, že se ten můj ztratí :D :)
    Moc hezky napsaný článek, je napsán opravdu poutavě.. nepřestávej s tím! :)

    EVERYTHIN KATE

    OdpovedaťOdstrániť
  3. poznám ten pocit, ja sa tiež necítim ako "blogerka" ale len ako autor svojho miestečka, kde si vypíšem dušu. je to úplne jedno ako sa nazývaš, píšeš super, čítaš sa dobre a to je hlavné :)

    OdpovedaťOdstrániť
  4. já měla také blog někdy kolem 10 let, v ty době letěli blogy myslím od seznamu víc než od google - pokud nějáké byly?:) a pořád jsem na ně dávala články o skupinách a fotky celebrit:D. Pak jsem toho nechala a teď mám nový, dva roky a jsem spokojená, mohlo by mě úpřimně číst víc lidí, mám ráda když lidé reagují na to co píšu a můžu s něma komunikovat. Jinak o blogu jsem začala mluvit teprve nedávno a hlavně ve škole, u nás na vysoké škole se to bere v pohodě.

    Somethingbykate

    OdpovedaťOdstrániť
  5. Já se strašně dlouho rozhodovala, jestli si blog založit, protože přesně vím, o čem mluvíš. Bála jsem se toho, že se mi lidé budou smát a podobně. Chtěla jsem zůstat anonymní a dopadlo to tak, že teď už můj blog čtou jak moji kamarádi, tak i rodina. Někdy mě to štve, ale už s tím asi nic nenadělám. V blogování jsem se našla, miluju to a nehodlám se toho vzdát <3

    Petra Bartáková

    OdpovedaťOdstrániť
  6. o me to taky nikdo nevi, jen lidicky, ktery jsem poznala diky blogu, ale jinak naprosty minimum lidi (jako rodina, ktera si vsimla, ze mi chodi veci na recenze apod., tak tam to utajit neslo :-D)

    OdpovedaťOdstrániť
  7. Asi tak prvý rok som tiež totálne nikomu o tom, že mám blog nehovorila, teraz som už ale vyšla s pravdou von, môj bývalý si môj blog dokonca čítal a vravel mi, že mám talent a podporoval ma v tom. Jasné, tiež sa občas stretávam s výsmechom a hlavne keď spomeniem že mám beauty blog, no to hneď všetkým šibe, ale tak už sa nad takýmito maličkosťami nepozastavujem, zvyčajne tí, ktorí takto zmýšľajú len ticho závidia, že nenabrali odvahu na to, na čo my. Neviem si však predstaviť písať blog a chodiť do školy, svoj som si založila až po vysokej, takže v tomto ťa chápem, no máš skvelý blog takže sa nenechaj odradiť neprajníkmi. To máš ako v rozprávke - dobro bojuje so zlom a my bojujeme s neprajníkmi.

    OdpovedaťOdstrániť
  8. Já jsem se začala pohybovat v "blogovém světě" asi když mi bylo 10. Hned jsem věděla, že je to něco, co chci dělat. Pak jsem si založila blog veřejně a chtěla jsem být jiná a dělat něco, co mě baví. Jenže ho našli spolužáci a začali na mě koukat jako na "blogerku", občas mi psali hnusné komentáře, ale přenesla jsem se přes to a pořád jsem to dělala ráda. Teď už jsem ale měsíc nepřidala článek a nevím proč. Už delší dobu nedokážu do článků vkládat emoce, a tak nepíšu raději vůbec, než aby to byly články o ničem. Bojím se to publikovat na fb, bojím se o tom komukoliv říct a označit se za blogerku. Přijde mi, že teď, když blogovat může každý, to nemá svoje kouzlo.. Plánuju si založit anonymní blog, postovat svoje názory a zase se pomalu otevřít, jinak nevím. Ale jsem ráda, že někdo zažívá podobné pocity. :)

    OdpovedaťOdstrániť
  9. Zo začiatku som sa bála povedať aj ja, že som blogerka. Nie že by som sa za to hanbila, no viem aký sú niektorý ľudia a nechcela som, aby mi moje blogovanie znepríjemňovali alebo ma od neho odradili. Teraz, keď som dosiahla 6. miesto v súťaži Bloger roka a zároveň spolupracujem s nemenovaným magazínom som nadšená a s hrdosťou sa priznávam k blogerstvu.

    OdpovedaťOdstrániť
  10. Ja sama som o blogu povedala štyrom mojim veľmi dobrým kamarátom-spolužiakom, pričom hlavný dôvod bol... neviem, úprimnosť? Otvorenosť? Hovoríme si všetko, tak prečo nie? Bolo to asi rok a pol dozadu a vôbec to neľutujem, pretože ma v tom iba podporujú a pomáhajú mi, keď potrebujem poradiť, upresniť alebo aspoň len druhý pohľad na vec.
    Pár mesiacov dozadu som zistila, že o blogu vie zopár mojich ďalších spolužiakov, čo ma dosť šokovalo, pretože som ani netušila, odkiaľ sa to dozvedeli, a nevedela som, aké budú ich reakcie. No stále som veľmi milo prekvapená - nepočula som od nich nič iné, než slovká chvály a povzbudenia.
    Nemôžem povedať, že by som preto teraz chodila po svete a vykrikovala, že mám blog - to ani zďaleka. Ale toto - veľmi príjemné - zistenie mi dodalo štipku sebavedomia.
    A verím, že ho nájdeš aj ty ❤
    BEELIEVIN

    OdpovedaťOdstrániť
  11. Dřív jsem se cítila podobně, ale na druhou stranu, blogovat je normální věc. Stejně jako někdo hraje třeba fotbal, tak my blogujeme. Není se čeho bát a jestli se to někomu nelíbí... No sama jsi to napsala :)

    Simply Janet

    OdpovedaťOdstrániť
  12. Skvělé napísané. Já jsem se začátku také nějak moc nešířila, že mám blog. Časem si ho lidé našly sami, a i z mého okolí z něho byly nadšení. Pro mě blog není práce, ale relax, baví mě to, a to co si myslí ostatní mě vůbec nezajímá, protože já jejich životy nežiju a nevím proč oni by měli lést do toho mého. Časem na svoji blbost každý narazí.

    OdpovedaťOdstrániť
  13. Ze začátku jsem s pojmenováním "blogerka" měla taky problém, bála jsem se cokoliv zvěřejnit aby to náhodou neviděli spolužáci. Nevím co se stalo, ale poslední rok / dva mi to už vůbec nevadí, jedno z hlavních věcí, díky čemu se tak stalo, je to že jsem přestala být se všemi za dobře a trochu víc se "otrsla" nejsem ta tichá. Spíš ta která je vždycky všude vidět a ráda, to je podle mě jeden z hlavních věcí proč jsem přestala řešit to, že píšu a někdo o tom bude vědět. Je to věc co mě baví, ostatním se taky nesměji za to, že např. hrají fotbal. Lidi z okolí to pochopily a vše je v míru a klidu :D :) Plyne z toho .. Neboj se, pokud se ti lidi budou smát, tak to nejsou kamarádi takže je hoď za hlavu. Přátelé tě podpoří! :)

    OdpovedaťOdstrániť
  14. Ľudia si asi nedokážu predstaviť, že existujú aj kvalitné blogy. Blogy, na ktorých články majú hlavu a pätu a prezentujú niečo, čo má pre verejnosť prínos. Ono je to tak, že pomenovanie bloger bolo kedysi významné, nerobil to každý, pretože na to každý nemal schopnosti. Ale dnes sa za blogerku považuje každý malý kid, ktorý je schopný založiť si účet a spísať pár viet.

    OdpovedaťOdstrániť
    Odpovede
    1. Úplne si to vystihla tou poslednou vetou Zuzi!

      Odstrániť
  15. Presne toto som si vravela aj ja a aj si stále vravím.. ale proste, takí ludia tu budú vždy.. ty len rob práve to, čo ta naplňuje a baví:) a máš skvelý blog! Nechcela by si vzájomné sledovanie? :ˇ)

    OdpovedaťOdstrániť
  16. Chápem, tiež som sa istý čas za blogovanie "hanbila", bála som sa názoru okolia, ohovárania. Síce blogujem len niečo vyše 2 rokov, stalo sa to súčasťou mňa, milujem prezeranie a čítanie blogov, hľadanie inšpirácie, vymýšlanie a písanie článkov, fotenie a všetko s blogom spojené. Pre to som si povedala, že pre pár hlúpych ľudí sa nenechám odradiť od niečoho, čo milujem. Dúfam, že ani ty nie, tvoje články si vždy veľmi rada čítam:) ale inak je pravda, že v dnešnej dobe stále vznika viac a viac blogov a väčšina je z dôvodu, že dievčata chcú byť in a niečim zaujimave a možno sa aj stať slavne

    OdpovedaťOdstrániť
  17. Napsala jsi to naprosto dokonale, nechápu, proč někteří na blogery reagují tak jak reagují a upřímně, když někomu řeknu, že píšu blog vždycky se obávám té reakce. Moji spolužáci to ani nevědí, protože by to nepochopili a já se nechci s někým dohadovat o věci, o které vím že mě baví a naplňuje.

    SweetElis

    OdpovedaťOdstrániť
  18. Naprostá pravda, krásně sepsaný článek. Pro mě byl blog od začátku jen forma projevení se, při blogování se mi nikdo "neposmíval" za to množství kosmetiky, které mám, ale naopak přineslo někomu třeba i užitek při rozhodování se, zda si produkt koupit nebo ne. Pro mě je to DIVNÁ představa prostě, že někdo zakládá blog vyloženě pro peníze.

    Co se týče té hanby za blog, tak tam to mám tak na půl. Kamarádi vědí, že mám blog, avšak se o něm téměř nebavíme, nevím proč, ale jsem za to ráda, nerada rozebírám blogové věci. Lidé, s kterými se seznámím normálně o blogu neví, spíše po delší době jim to třeba oznámím.. zkrátka se úplně za blog nestydím, ale stále necítím takové to "pochopení" od lidí v okolí.

    Moc pěkný článek a jsem ráda, že jsem narazila na tvůj blog.
    Nikola Mills

    OdpovedaťOdstrániť
  19. Naprosto souhlasím. Perfektní článek :)
    Přidala jsem si tě do sledovaných, byla bych ráda kdybys mrkla ke mě a pokud by se ti to u mě líbilo, můžeš mi to oplatit :) Měj hezký den :)
    Veronika

    OdpovedaťOdstrániť
  20. Mala si super týždeň ako pozerám :)

    OdpovedaťOdstrániť

Ďakujem za komentár a prajem krásny deň! :)